Liška v Česku

11. května 2012 v 17:55 | Alexandra Gryffin- Fox |  Skorokaždodeníček
Když musíš, tak musíš. Platí to nejen o smrti, o metabolických potřebách, ale i o přijímačkách na VŠ. Náhodný rýpal by mohl prohlásit, že VŠ není povinná, že tam CHCI. Však jasně, že chci. Proto jsem se minulý týden tahala autobusem (trasa Zürich - Brno) jen tak na víkend.
Jeden by se z toho cvoknul. Ne, že bych se po projití asi poloviny vzorových TSP (test studijních předpokladů; Brno) necítila jako odborník na to, jak udělat nešťastný výraz, když se vám váš přítel snaží vysvětlit, jak udělat negaci nějakého výroku (ty zvrhlosti jménem implikace(...) mě straší po nocích ještě teď). Ne, že bych se dokonale děsila nad kritickou částí, kde ani nemáte šanci odpovědět. Že, že bych se vůbec děsila samotných TSP. Snažila jsem se zachovat si chladnou hlavu a nevyšilovat. Občas se dokonce zadařilo.
O cestě tam ani nemá smysl mluvit. Mohla bych skládat básně na to, jak jsou sedadla autobusů Student Agency nepohodlná. Nedá se v nich pořádně sedět a ani ležet. A taky jsem měla hlad. Sandwich, který jsem si pořídila na požírání, byl s majonézou. Jak můžou, SAKRA, do všeho a pořád přidávat majonézu! Asi jeden z těch hloupých zvyků převzatý z Francie. Ani v Zürichu to nebylo úplně ok. Chvíli (kolem půl hodiny) jsem se motala po městě (ztracená mezi dvěma řekami, u kterých by se teoreticky mělo nacházet auutobusové nádraží) a byla jsem vážně ráda, že jsem ve své cestovatelské hysterii přijela o hodinu a půl dříve. Nejtěžší na tom bylo donutit suisse-allemands, aby se se mnou dorozumívali francouzsky a ne anglicky. Vážně, anglicky ne. Snažila jsem se říct "I need" a místo toho jsem automaticky řekla "J'ai besoin".
O to větší úleva se přiklopýtala, když jsme dorazili do Brna. Radim si pro mě přiběhl, muck sem a tam, a pařátovali jsme se na jeho koleje. Vytahala jsem většinu svého kufru (nějaká malá sprchovací chvilka a převlíkání) a poté jsme se čile vydali na kočičí nudle, z čehož se nakonec vyklubala nakupovací chvilka (nové boty pro liščičí). Nejvtěší zklamání dne? Neměli příšerky! :(
Zhruba od čtyř jsem se domluvila s Kiroxem, že se sejdeme. Slíbila jsem mu totiž směs na sýrové fondue (bonus čokoláda) a neukecala jsem to pouze na "Ahoj, tady jsem ti něco přivezla. Ahoj." Nakonec to ani nevadilo, protože jsem si sebou vzala Radima (snad se i bavil) a poměrně hezkou chvilku jsme strávili v čajce (Dračí studna, pistácie, wasabi mimozemšťani a kešu) hraním Světu (otázky z celého světa; VYHRÁLA JSEM!) a Osadníků.
Následující den - TSP. Na devět. Což o to, já spala jako mimino, ale to já vždy. Přesto jsem se ráno necítila úplně čilá. Malé narušení mého spánkového režimu v podobě noční jízdy autobusem není nic moc. Při samotných testech jsem ani nemusela přemáhat chuť vyskočit z okna. Před samotným zahájením jsem byla trochu nervózní, ale pak mě to přešlo. Otevřené okno, které mi do tváře vdechovalo studený vzduch, bylo to pravé.
Po přijímačkách mě ještě Radim vzal na pizzu a potom jsme se odpoledne váleli na balkóně a prožívali takové ty přeslazené chvilky zamilovaných párů naplněné tulením se.
Večer v osm jsem se opět musela drkotat pryč. Zatlačila jsem slzičku, sjela pohledem toho hipíka, co mi zabral místo u okna a uvelebila se na (nepohodlné) sedačce. Přestup v Praze, cesta do Zürichu, blbě koupený lístek a milostrdná revizorka.
A doma v Cortaillod? Chycená střevní chřipka a jelikož se s ní stačila seznámit i děcka, tak plný barák řevu, převážně z úst Eve.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fantaghira Fantaghira | Web | 11. května 2012 v 18:14 | Reagovat

TSP jsou sranda :D Taky jsem je před dvěma lety dělala a měla jsem nakonec, tuším, nějakých 95 percentil... Uchm... A výroky jsou strašně jednoduché... Ne, radši budu mlčet, prohlašováním, že je všechno strašně jednoduché, prý lidi strašně štvu :D

2 Livien Livien | Web | 12. května 2012 v 9:13 | Reagovat

Určitě se pak pochlub, jak ti to dopadlo. ;)

3 Petr Petr | 15. května 2012 v 20:26 | Reagovat

Snad neznám nikoho, kdo měl z TPS méně než 93 percentil. Asi lidi co mají méně než devadesát to tají. hehe

Každopádně přeji hodně štěstí s přijímačkami. Snad tě to bude bavit. ;) Vkládám v Tebe naději, píšeš skvěle. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama