Sláva slavistice

2. října 2012 v 23:52 | Alexandra Gryffin- Fox |  Skorokaždodeníček
Mezi tisknutím asi 140té stránky (již tři a půl hodiny v kuse zaměřujeme správné pořadí stránek ve skriptech staroslověnštiny) si prolétávám obvyklé kolečko. Všechny tři e-maily - Zaklínači - IS - Výuka. Když už jsem byla slavnostně rezařazena (po vykopnutí kvůli neaktivitě) do AK a moje příspěvky se mohou všem ostatním vysmívat na titulní straně, řekla jsem si, proč neobnovit svou blogovací tradici. I když mám po dlouhých letech pocit, že je to úplně zbytečné.

Přesto, proč si nepoznamenat pár hezkých chvil ze začátků výšky. Třeba můj první trapas na Úvodu do slavistiky. Přednášející se vyptávala, jaký slovanský jazyk má nejméně mluvčích. Velmi chytře jsem (bez přemýšlení, samozřejmě. Kdo by zapojoval mozek ve dvanáct ráno) vykřikla, že litevština. To pochopitelně zvedlo mandle již zmíněné dámě a dalších deset minut mi pohoršeně vysvětlovala, že se mýlím. Jako kdyby mi to nedošlo ve chvíli, kdy jsem to řekla podle velmi zděšeného obličeje. Quel horreur!
Odpoledne jsem měla volno, ale to mi narušila upomínka z knihovny (jupí, mám ISIC a tedy i přístup do knihovny), že jediná z doporučených knih čeká jenom na mě. Až ji budu žádostivě ochmatávat, pročítat a chytat se za hlavu, že těm blábolům odborným nerozumím ani slovo. To mě přivedlo na myšlenku, že si na Vánoce budu přát spoustu slovníků, aby mi pomohly překonat jazykovou bariéru.
Staroslověnština se povedla ještě víc. V břiše mi vřískali zombíci a tak jsem je spláchla jedním lattéčkem. Nic mi tolik nepřipomíná školní povinnosti jako kelímek teplého nápoje z automatu. Společně s ostatními jsem se snažila dohnat druhý sloupeček cyrilice než se přiškeblil náš věčně nabručený cvičící.
Opět jsem něco nepochytila. Jeden by nevěřil, jak složitá může být evoluce jednoho pitomého písmena. Nebyla jsem sama, což mě trochu hřálo u srdce. Pak přišlo na řadu zkoušení cyrilice. Nejprve se chodilo jeden po druhém k tabuli a museli jsme přepisovat slovo, který se velectěný král určil. Jelikož jsem se řídila starým příslovím "Pod svícnem je největší tma" a sedla si úplně do první lavice (sama v celé lajně), přepisování mě nejen minulo, dokonce ke mě nedošlo ani čtení. Ne, že bych se pilně nepřipravovala, uměla jsem celý první sloupeček. Bohužel ten zbytek mi pořád nešel a byla jsem docela ráda, že jsem nemusela projít veřejným peklem jako ostatní. Takové držtičky, které házel, když asi desátý člověk řekl, že se to nenaučil, nebo nebyl schopný během deseti vteřin perfektně napsat/přečíst zadané slovo. V jednu chvíli jsem měla pocit, že to s ním praští - zběsile kráčel za katedrou, koulel očima a netrpělivě skákal všem do řeči. Krása. Kdo do teď neměl respekt, už ho má. Pochopitelně nám vynadal, že jsme nebyli schopní naučit se to všechno pekfektně a pohrozil staroslověnským diktátem. :D Krása, z toho asi omdlím já. :D Nechápu, jak může po prvácích chtít, aby během týdne zvládli písmo (to je naučitelné do pár hodin) a k tomu se rovnou naučili číst staroslověnská slova. Nevadí, že doteď ani jeden z nás neslyšel nikoho mluvit staroslověnsky (a pravděpodobně ani neuslyší, když je to jazyk, který ani nežil :D) a tedy nemůže plynule číst, neb netuší, jestli správně vyslovuje a spojuje jednotlivé hlásky; do toho se pletou nějaké postižené jery, a drtivá většina se s ruštinou setkala maximálně ve Vlkovi a zajíci. A do toho, vtipálek, se ptá, jestli umíme azbuku a nebo alfabetu. Jo chápu, výška. Je čas vyrůst. Ale i tak, tohle je přehnané. Zdá se mi, že vysokoškolští vyučující se vznáší na té své odborné úrovni a nějak si neuvědomují, že materiál, který nám poskytuje střední škola (ať je sebelepší) není nic moc pro akademické účely. Přihlaste se, kdo z vás středoškoláků četl někdy něco z oboru slavistiky. ;)
Konečně se mi dotiskly všechny stránky plné staroslověnské rekontruované gramatiky a tak se odporoučím do postele. Přece jen začínám být docela utahaná. Brain!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fantaghira Fantaghira | Web | 3. října 2012 v 8:28 | Reagovat

Teď jsem ráda za bohemistiku. Sice taky chvílemi nevím, o čem je vlastně řeč - to především v Úvodu do litertury  - ale jak říkám, pořád je to česky. Předpokládám, že většina mého spolužactva by si stěžovala na druhou část oboru, anglistiku, ale s tou jsem já nadmíru spokojená. Takže z oboru slavistiky jsem sice nic nečetla, zato jsem si včera moc hezky početla v nějaké studii o znacích (symbol, index, ikon) a mám v tom teď moc hezký guláš.
No nic, přeju hodně, ne jinak - samé úspěchy na výšce :-)

2 Alexandra Gryffin- Fox Alexandra Gryffin- Fox | Web | 5. října 2012 v 21:43 | Reagovat

[1]: Guláš je něco, co vystihuje můj pocit. Věcem z většiny předmětům rozumím, ale je toho tak mnoho, že občas ztrácím hlavu, naději i zdravý rozum, když si uvědomím, že tohle se mi musí zázračně utřídit během půl roku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama