Zatím nejčerstvější věc: "donutila" jsem Radima k přemisťování nábytku v našem pokoji. Posunuli jsme postel se skříněmi, odstranili koberec a vypadá to tady úplně jinak. Ještě sehnat peníze na pá drobností a budu spokojená. Možná. :-P
Naši malou kočičí příšeru to velmi těší. To stěhování. Přestože nemůže žižlat a škubat kobercové nitky, jak s oblibou činil předtím, zdá se, že mu vyhovuje větší výběh. Půl hodinku tu lítal s ušima dozadu a lovecky zvlněným ocasem a skákal, kde mohl. Šťastné kotě.
On se vůbec od Vánoc má skvěle. Dostal nové škrábátko na pařáty - zatím jediný, kdy si o to ty drápy brousil, byl Radim, když se mu to snažil ukázat. Dole má i svojí kukaň, kam si občas zalézá. Podle mě tam ale chodí jenom kvůli jednom - spánek. Co víc si může kotě přát než plošinku u topení, kde si může vesele číhat na ptáčky. ;)
Když jsme se vraceli z prázdnin, utekl nám na chodbu. Od té doby se pokaždé nenápadně potuluje okolo dvěří, když zpozoruje, že se někdo chystá k odchodu. Ono vás ráno možná dobře nabudí, když potom musíte přes šest podlaží lovit neposlušnou kočku, ale neprospěje to vašemu včasnému příchodu na zkoušku. A když nemůže dveřmi, jde oknem a nechává se špičkovat kosy nebo sýkorkami. Vždycky mi ho je hrozně líto, když si tak sedí a o tři metry dál na stromě vříská nějaký pták a on s tím nemůže nic dělat. :D
A proč mu vůbec říkám štír krabičkový? Jestli jste viděli snímek Ukradené Vánoce Tima Burtona, zaměřte se na tu část, kdy tři malý koledníci zpívají písničku Kidnap the Sandy Claws. Při jedné příležitosti bere Barrel krabičku a když jí otevře (na videu 2:06), "vyskočí" mu na hlavu několik polezáčíků. Když kocour dostal od jednoho spolubydlícího krabici na boty s víčkem, která je s krabicí na jedné straně spojená, a koukaly mu jenom jeho svítící oči, bylo jasno. Potvrzeno, když při sebemenčím pohybu vyjel drápový pařát, který se vás pokusil sejmout.
), víc se jim na trhání líbí gauč a spí zásadně v postelích nebo na jiném nábytku 
to je roztomilej čičík..:)